Předem podotýkám, že cílem článku rozhodně není někoho kritizovat a na někoho konkrétního poukazovat, neboť ve finále je stejně jen na vás, koho si jako svého trenéra zvolíte a komu důvěřujete, nebo koho jste ještě schopni a ochotni zaplatit atd.

 

 

 

 

 

 

 

Proto berte můj článek a postřehy s dostatečnou nadsázkou a pokud možno i s humorem. Pro mě je to totiž především úsměvná záležitost. Protože nesleduji sociální sítě, dozvídám se většinou informace o tom, kdo koho nově trénuje a kdo je v jaké nové tréninkové skupině, od svého okolí, nebo z prostředí naší plavecké školy.

 

To, že dobrého trenéra neudělá škola, ale spíše praxe, je věc známá od nepaměti. Znám řadu trenérů, kteří vystudovali FTVS (o ústavu Palestra raději mluvit nebudu) a o trénování vědí asi tolik, jako já o programování. Samozřejmě, najdou se i výjimky, kterými jsou vesměs bývalí vrcholoví sportovci. Většina trenérů se rekrutovala právě z nich, kdy sami prošli rukama několika trenérů a postupně přebírali zkušenosti a rozšiřovali si obzory i v dalších oblastech s trenérstvím jako takovým, souvisejícím. (anatomie, stravování, biochemie, regenerace a rehabilitace, medicína, biomechanika, psychologie atd.atd.) Ten záběr, který musí mít zkušený trenér je často tak obrovský, že řada těch nejlepších má kolem sebe doslova tým specialistů v oboru, které ale musí být schopni koordinovat a dávat si jejich odborná stanoviska do souvislostí. Ale to už jsme se dostali až příliš daleko a do oblasti blízké vrcholovému sportu, kam se většina z vás asi nikdy nepodívá a ani nemáte takové ambice.

 

Co mně zaráží a vyvolává na mé tváři úsměv je fakt, jak rychle jsou schopní někteří sportovci načerpat zkušenosti a začít trénovat své vlastní svěřence. Za mě to trvalo řadu let, ne-li desítky let. Dnes to někteří zvládají za několik měsíců☺ Tedy oni si myslí, že to zvládají a o trénování už vědí dost na to, aby mohli sami někoho trénovat. Realita je ale někde úplně jinde.

 

Kluci, kteří přicházejí s dotazy týkajícími se naprostých základů tréninku a kteří ještě před pár týdny ani nevěděli, jaké disciplíny do triatlonu patří, najednou připravují někoho dalšího☺ Samozřejmě, proš si trošku nepřivydělat, ale kam se poděla soudnost? Líto je mi samozřejmě spíše jejich svěřenců, kteří se často velmi naivně domnívají, že když se zlepšili oni, zlepší se při jejich trenérském vedení také. Problémy samozřejmě přijdou ne ve fázi, kdy vše tak nějak funguje, ale ve fázi, kdy právě něco nefunguje a kdy se bez zkušeností prostě neobejdete. A je jedno zda je spouštěčem nemoc, zranění, přetížení, kumulující se únavu, psychickou únavu, tělo přestává na trénink reagovat, nebo další faktory.

 

Garmin trenérům v takovýchto situacích bohužel neporadí a oni tápou a tápou a vy, jako svěřenci, jste jen nástroji jejich experimentů na bázi pokus-omyl. Dostatečnou perličkou nejsou ani informace které se dají dohledat na internetu, protože si je nedokáží dát do souvislostí a řeší každý problém zvlášť bez ohledu na to, co ho vlastně způsobilo a řeší samozřejmě jen důsledky a nikoliv příčiny. Za dobrého trenéra hovoří roky praxe a zkušeností. Nedá se to obejít a nedá se absolvovat žádný rychlokurz☺ M.M