Málokdo z trénujících sportovců si uvědomuje jednu zásadní skutečnost. Trénink jako takový je jen impulsem ke zvyšování výkonnosti, ale k té dochází ve fázi odpočinku!

 
 
 
 
 
 
 
Pokud to zkusím říci úplně polopaticky, tréninkem přetížíme systémy našeho organismu natolik, že se ten brání tím, že přenastaví řadu svých funkcí, aby stejnou zátěž příště zvládl lépe. Impuls (trénink) musí být dostatečně intenzivní, protože když ho naše tělo zvládne „v pohodě“, nemá potřebu něco přenastavovat a měnit. Toto „přenastavení“ se děje v rámci odpočinku. Navíc k němu tělo potřebuje klid, dostatek energie a dostatek tekutin a stavebních látek.
 
Pokud fázi odpočinku a doplnění všeho potřebného vynecháme, ke zlepšení nedojde. Navíc čím rychleji„zregenerujeme“, tím dříve můžeme organismus opětovně zatížit-jít na další trénink. Je to samozřejmě velmi zjednodušeně řečeno, protože rozličné tréninkové systémy počítají a dokonce i využívají další zatížení ve fázi ne úplného zotavení. Musí jít ale o cílený a dobře kontrolovaný proces s následným odpočinkem na závěr každého takového cyklu, jinak dojde k akumulaci únavy, a pokud tento proces praktikujeme delší dobu, hrozí až přetrénování a dlouhodobé problémy s ním spojené.
 
 
Z tohoto principu zatěžování a odpočinku můžeme jednoduše odvodit i tréninkové metody, které se používají, a které musí plnit základní pravidla-tréninková zátěž musí narůstat (trvání, intenzita, obojí, kratší pauzy apod.), aby byla vždy větším impulsem a tělo muselo na zátěž reagovat a kromě střídání zátěže v průběhu týdne musí přijít i větší odpočinek po určitém delším období (měsíc), protože ani objem, ani intenzitu nelze zvyšovat donekonečna. To bude ale téma na jiné pořekadlo.
 
Co pro nás tedy platí po tréninku-urychlené doplnění tekutin, rychlá dodávka energie, dostatečný příjem stavebních látek a stopových prvků a odpočinek. Ten samozřejmě nejen pasivní, ale i aktivní, u kterého dochází k rychlejšímu odplavení metabolitů, uvolnění svalů atd. (regenerační trénink, masáž, strečink, vodní procedury atd.) Nezapomínejte také, že k pasivnímu odpočinku patří i uvolnění mysli a dostatek kvalitního spánku. Mně se na pasivním odpočinku nejvíce líbí jedna z dalších použitelných pouček pro sportovce: „nestůj, když můžeš sedět a neseď, když můžeš ležet“.
 
M.M.