Minule jsme si psali o červených krevních parametrech a v sekci    E-TRENÉR potom o konkrétních hodnotách těchto veličin a metodách, a o tom, jak je vylepšit. Co všechno se dá ale užitečného pro sportovce vyčíst z „krve“ a co by mohlo být užitečné i pro nás, nebo o čem bychom měli alespoň něco málo vědět?

 

 

 

 

 

 

Kdybych se ještě někdy, jako že je to nereálné, vrátil do pozice profesionálního závodníka, prvním člověkem, hned vedle trenéra, kterého bych do svého týmu angažoval, by byl špičkový biochemik. Až potom fyzioterapeut, specialista na výživu a výživové doplňky, masér, psycholog atd. Pokud totiž dokážete řídit svůj trénink na základě poznatků, co s vámi který trénink dělá, jak na tom jste a co si můžete dovolit, ušetříte spoustu času a dosáhnete efektu, o kterém se může sportovcům, kteří tuto možnost nemají, jen zdát. Výpovědní hodnota naší krve a metabolitů v naší moči je totiž obrovská. Není to ale zase tak jednoduché. Změny určitých parametrů nemusí mít zcela konkrétní a jasnou příčinu a mnohdy jde o kombinaci mnoha příčin najednou. Muselo by tedy jít o každodenní vztah sportovec-trenér-biochemik a neustálé porovnávání parametrů v návaznosti na trénink, výživu a spoustu dalších aspektů. Jednalo by se o tak složitou problematiku, že si ji ani v náznaku netroufám v tak krátkém článku popisovat.
Bylo by ale škoda, kdybychom si neřekli alespoň o některých měřitelných veličinách krve, které jsou celkem často frekventované a i nám laikům mohou mnoho napovědět. Pojmy jako jaterní testy, leukocyty, sedimentace apod. už asi slyšel každý z vás, málokdo už ale ví, o čem tyto hodnoty vlastně vypovídají.
 
 
Jaterní testy:
ALT - alaninaminotransferáza, norma 0,1-0,8 mikrokat/l
AST - aspartátaminotransferáza, norma 0,05-0,7mikrokat/l
BILI - bilirubin, norma 2-18mikromol/l
GMT - gammaglutamiltransferáza, norma 0,05-0,7mikrokat/l
V laboratorních vyšetřeních se setkáte téměř výlučně se zkratkami, neboť názvy jednotlivých transferáz je obtížné napsat, natož vyslovit.
 
Jaterní testy určují hladiny tří základních jaterních transferáz - enzymů přenosu atomů aminoskupiny NH2 na příslušné aminokyseliny - viz názvy jednotlivých transferáz. Poplašným stavem je zvýšení hodnot těchto enzymů nad mezní hodnoty. Enzymy samozřejmě nejsou obsaženy jen v játrech samotných, ale i v ostatních buňkách v lidském těle a to především AST. Najdeme je například v mitochondriích, srdeční svalovině a také kosterní svalovině. Proto zvýšení hodnoty AST za situace, kdy hodnoty ostatních enzymů jsou v normě, může s velkou pravděpodobností ukazovat ne na jaterní problém, ale na problém svalů nebo srdce. Oproti tomu zvýšené ALTsvědčí téměř výhradně o problému jater. Podle zvýšené hladiny ASTtedy můžeme diagnostikovat vysokou míru únavy a poškození svalové tkáně a zabránit tak dalšímu zatěžování, vedoucímu k přetrénování a dlouhodobému poškození. Pro přesnější diagnostiku a potvrzení hypotézy je dobré vyšetřit i hladinu dalšího enzymu - kreatinkinázy(CK).
Zvýšená hladina GMT (samostatně) je zase usvědčujícím důkazem pro alkoholiky. Nemusí ale jít čistě o alkohol, ale jakýkoliv jed pro lidský organismus, s nímž se naše játra musejí vypořádávat. Tedy i všemožné léky, drogy, u silových sportovců například ve velkých dávkách konzumovaná anabolika, případně konzumace všeho dohromady. V takovém případě je poškození jater téměř jisté.
 
Bilirubin -jde o metabolit rozpadlého červeného krevního barviva hemoglobinu. Je vyloučen do žluči a odveden do tenkého střeva. Pokud je na této jeho cestě nějaká překážka, ať už mechanická (žlučové kameny), nebo infekce (žloutenka), není odveden a jeho koncentrace vzroste. Vyšší koncentrace nastává i při nadměrném rozpadu hemoglobinu, například při jeho umělém zvyšování pomocí zvenku vpraveného erytropoetinu (EPO).
Sedimentace
Jde o test spočívající v oddělování složek krve, přesněji červených krvinek od krevní tekutiny - plasmy. Podstatná je rychlost „sedání si“ červených krvinek na dno zkumavky s testovanou krví. Krvinky zdravého člověka totiž sedají ke dnu mnohem pomaleji. Malé odchylky může způsobit doslova kde co, velká odchylka znamená vždy něco závažnějšího.
Leukocyty (WBC)
4-10tis/ml-počet bílých krvinek v mililitru krve. Zvýšeným počtem reaguje organismus zejména na infekční onemocnění a to bakteriální. Krásně podle toho poznáme, kdy má význam léčit se antibiotiky, nebo jestli se jedná s největší pravděpodobností o virovou nákazu, na kterou antibiotika nepůsobí. U virové nákazy je totiž nárůst hladiny leukocytů výrazně menší. Vyšetření leukocytů za účelem rozpoznání přetrénování také existuje, nestačí ovšem určit jejich koncentraci, ale porovnávají se typy jednotlivých bílých krvinek.
 
 
Jak jste si jistě všimli, zaměřil jsem se v tomto článku spíše na vyšetření a parametry, se kterými se s největší pravděpodobností setkáte nejen při „sportovním“ vyšetření, ale i při vyšetření krve a moči u každého doktora, který se vám snaží diagnostikovat příčinu problémů, kvůli kterým jste jeho ordinaci navštívili. Nyní už se ve zkratkách a hodnotách, které obdržíte z laboratoře, dokážete sami zorientovat a posoudit, jak moc je váš stav závažný a jak moc váš lékař „přehání“, když vám vše zakazuje. Berte to jako úvod do problematiky, která už se bude věnovat čistě sportovcům, a kterou najdete v sekci E-TRENÉR na stránkách www.hisportteam.cz. Tady se za pomocí určení hodnot červených krevních parametrů, jaterních testů, hladin testosteronu a kortizolu, hladiny močoviny a kreatininu a dalších hodnot, pokusím diagnostikovat tréninkové přetížení vedoucí k přetrénování a dlouhodobému poškození organismu. Není pak nic jednoduššího, než si při tomto podezření u sebe, nebo vašich svěřenců, nechat udělat vyšetření krve a moči a z výsledků budete chytřejší, než kdejaký praktický lékař. Mít totiž k dispozici opravdu dobrého sportovního doktora, nebo ještě lépe biochemika, je u nás opravdu oříšek. Navíc v mnoha případech, aby byla diagnóza správná, je potřeba mít předchozí testy k porovnání a znát souvislosti. A to už vyžaduje součinnost celého týmu lidí. To nejdůležitější ale snadno odhalíte sami a do souvislostí si to také poskládáte.
M.M.