Zátěžové testy

Po obecnějším úvodu do oblasti sportovních zátěžových testů se můžeme pustit do věcí konkrétnějších - co a jak se vlastně měří, k čemu je to dobré a také jak výsledků testů využít v tréninkovém procesu (i když to bude asi náplní až třetí části o této problematice).
 

Chvilku jsem zvažoval, zda tento článek nenechat napsat svého kamaráda Jirku Novotného, který se zátěžovým testy a funkční diagnostikou už roky zabývá, a i díky tomu, kolik sportovců už mu za tu dobu „prošlo rukama“, je jedním z nejfundovanějších lidí v oboru.

 
 
 
PLAVECKÁ DIAGNOSTIKA
 
 
 
 

Protože si řada z vás stanovila pro příští rok nelehké úkoly (absolvování středního triatlonu nebo Ironmanu, výrazný posun ve výkonnosti v plavání, triatlonu nebo jiných vytrvalostních sportech, poměření výkonnosti na základě sázky s kamarádem apod.) a začínají se mi množit dotazy na možnost individuálních tréninků, na školu plavání, společnou přípravu, společná soustředění atd.,

 

Minule jsme si psali o červených krevních parametrech a v sekci    E-TRENÉR potom o konkrétních hodnotách těchto veličin a metodách, a o tom, jak je vylepšit. Co všechno se dá ale užitečného pro sportovce vyčíst z „krve“ a co by mohlo být užitečné i pro nás, nebo o čem bychom měli alespoň něco málo vědět?

 

Činnost srdce je řízena a ovládána především vegetativním nervovým systémem, z čehož je jasné, že srdce bude citlivě reagovat na prakticky veškeré významnější změny v organismu.

 

 

 

Jak jsme na tom výkonnostně už tedy po testech víme. Stejně tak si na základě testů dokážeme sami, nebo s pomocí trenéra určit, jaká jsou naše jednotlivá tréninková pásma a podle nich si celý trénink nastavit.

 

V druhé části článku o zátěžových testech jsme si popsali výhody laboratorních testů a k čemu nám výstupy z nich poslouží. V závěru jsme si potom prošli „předehrou“ testů, jakou bylo měření antropometrických parametrů, plicních parametrů, a laboratorním vyšetřením tělních tekutin.

 

 

Po obecnějším úvodu do oblasti sportovních zátěžových testů se můžeme pustit do věcí konkrétnějších - co a jak se vlastně měří, k čemu je to dobré a také jak výsledků testů využít v tréninkovém procesu (i když to bude asi náplní až třetí části o této problematice).

 

 

Chvilku jsem zvažoval, zda tento článek nenechat napsat svého kamaráda Jirku Novotného, který se zátěžovým testy a funkční diagnostikou už roky zabývá, a i díky tomu, kolik sportovců už mu za tu dobu „prošlo rukama“, je jedním z nejfundovanějších lidí v oboru.