V dobách mých sportovních začátků byl ručně psaný tréninkový deník nezbytnou součástí tréninkového procesu, stejně tak jako třeba tréninkový plán. Často si jej vedli i sportovci, kteří trénovali jen tak, ze dne na den, aby měli hrubý přehled o odtrénovaných hodinách, kilometrech, závodech apod

Sporttesterů, zařízení k měření srdeční frekvence, a programů, jež umí s naměřenými údaji všemožně pracovat a vyhodnocovat je, jsem se „dotkl“ již v minulém článku o zaznamenávání tréninku a tréninkových denících.

Činnost srdce je řízena a ovládána především vegetativním nervovým systémem, z čehož je jasné, že srdce bude citlivě reagovat na prakticky veškeré významnější změny v organismu.

V minulém článku jsme si popsali, jak TF ovlivňuje únava, stav trénovanosti, nervozita a psychický stav, co její změny znamenají a co z toho plyne pro naši přípravu. Jsou ale i další, vnější vlivy, jež TF ovlivňují a o nichž už jsem se ve stručnosti zmínil a dnes bych je chtěl probrat podrobněji. 

Jak jsme na tom výkonnostně už tedy po testech víme. Stejně tak si na základě testů dokážeme sami, nebo s pomocí trenéra určit, jaká jsou naše jednotlivá tréninková pásma a podle nich si celý trénink nastavit.

Po obecnějším úvodu do oblasti sportovních zátěžových testů se můžeme pustit do věcí konkrétnějších - co a jak se vlastně měří, k čemu je to dobré a také jak výsledků testů využít v tréninkovém procesu (i když to bude asi náplní až třetí části o této problematice).