Po kompenzačním tréninku, strečinku a regeneračních suplementech se dostáváme k dalším regeneračním metodám, které „stojí za zmínku“ a jsou více či méně používané a oblíbené. Těm některým se budu věnovat obsáhleji, ty podle mě méně významné nebo používané zmíním jen okrajově, snad tím žádné „specialisty v oboru“ neurazím...

 

O suplementaci a používání doplňků sportovní výživy v přípravném období už jsem psal ve třetím díle seriálu o sportovní přípravě a tématech s ní souvisejících. Dnes se zaměřím čistě na suplementaci po výkonu, sloužící k maximálnímu urychlení regenerace...

Konečně se po dvou úvodních, obecnějších článcích o regeneraci, dostáváme ke konkrétním formám regenerace. Dnes se budeme věnovat kompenzačnímu tréninku, neboť ten, ač se to možná nezdá, je vedle nutného doplnění energetických zásob asi nejúčinnější regenerační „metodou“, a následně protahování a strečinku, neboť s kompenzačním tréninkem do značné míry souvisí...

V minulém díle jsme si v odbornějším „úvodu“ do problematiky únavy, zotavení a regenerace vysvětlili základní princip pochodů, které v těle sportovce probíhají v rámci sportovního tréninku...

Sportovní příprava, to je vlastně opakované střídání zátěže a odpočinku, tedy tréninku a doby, kdy se tělo vrací do rovnovážného stavu a adaptuje se na případné další zatížení. Bez této adaptace na opakované podněty (cílený trénink), by vlastně k žádnému zlepšení nedošlo a byli bychom stále na stejné výkonostní úrovni...