Doplňková výživa

Oblečení pro všechny možné varianty počasí již máme v tašce a kolo rozložené a krásně uložené v krabici, tašce nebo kufru a můžeme se tedy vrhnout na další nezbytné věci. Tentokrát to vezmu pěkně heslovitě, aby to skutečně mohlo sloužit jako určitý návod a pomůcka k balení a u některých věcí budu maličko konkrétnější.
 
 
Německá sportovní výživa Dextro energy má ucelenou řadu sportovní výživy pro triatlonisty a další vytrvalostní sportovce a to nejen v oblasti doplňování energie a tekutin ve formě sportovních nápojů (iontových i energetických), tablet, gelů a tačinek, regenerace, ale i proteinových nápojů a tyčinek.
 
Většina sportovců má určité běžné stravovací návyky, které se ale často právě na soustředěních dost podstatně mění. Je to často nejen větším výběrem stravy v podobě švédských stolů, ale také mnohem větším hladem způsobeným zvýšeným výdejem energie v podobě déletrvajícího tréninku, než obvykle.
 

 

Znáte to asi všichni, především v období, kdy opravdu intenzivně trénujete, na soustředěních, v času dovolené apod.
 
 

Zásadní změny posledních dní :-)

V dobách mých sportovních začátků byl ručně psaný tréninkový deník nezbytnou součástí tréninkového procesu, stejně tak jako třeba tréninkový plán. Často si jej vedli i sportovci, kteří trénovali jen tak, ze dne na den, aby měli hrubý přehled o odtrénovaných hodinách, kilometrech, závodech apod

Je šestá hodina, sobota večer a já mám stejně jako mnozí z vás před sebou dlouhý večer u PC, vyplněný velmi příjemnou činností, sledováním Havajského Ironmana. Zapínám hned čtyři notebooky a připadám si jako ve středisku řízení letového provozu. Na jednom jde obraz, na dalším vyhledávání, třetí je záloha a ze čtvrtého píši tuto reportáž. Proč přepínat mezi záložkami, když může běžet vše najednou :-)

 S datem 1.10.2014 začaly platit pevné otvírací hodiny provozovny Hisportu, vzorkovny a prodejny zastoupení značek Rolf prima, Sailfish, Dextro energy, Saltstick, O-synce, prodejny Enervit, Tufo, Compressport,............

Po obecnějším úvodu do oblasti sportovních zátěžových testů se můžeme pustit do věcí konkrétnějších - co a jak se vlastně měří, k čemu je to dobré a také jak výsledků testů využít v tréninkovém procesu (i když to bude asi náplní až třetí části o této problematice).

Tento článek jsem napsal sice pro jeden z tuzemských sportovních časopisů a určen je především běžcům, ale uveřejním ho i na svých stránkách, kde se jednak vejde celý a jednak pojednává o problematice, která vás určitě bude zajímat, neboť málo kdo neměl s nějakou tou křečí během své sportovní kariéry zkušenost.